: Postmoderní architektura se začala formovat v průběhu 60. a 70. let 20. století, do Československa dorazila začátkem osmdesátých let. Za jeho zakladatele můžeme považovat Roberta Venturiho, který ve Filadelfii v roce 1964 navrhl obytný dům pro svoji matku. Postmodernismus pro odborné definování je tím nejsložitějším ze všech architektonických výrazů. Chápejme ho jako spíše filozofický směr, nežli jako vizuální styl. 

Postmoderna je jakýmsi otočením, ohlédnutím do architektury minulých dob, je založena na citacích předešlých architektonický slohů a stylů.  Oproti modernismu, který usiloval o jednotný, univerzální styl založený na racionalitě a funkčnosti, postmoderna přijímá mnohotvárnost architektonického výrazu. Architekti začali využívat historické reference, ornamenty a dekorace, často s jistou dávkou ironie nebo nadsázky. Typickým znakem je rovněž barevnost fasád, kontrastní materiály a snaha o vizuální pestrost. V Evropském měřítku se postmodernismus rozšiřoval z Itálie. Typickým představitelem Aldo Rossi, který na sebe v šedesátých letech upoutal pozornost se svojí realizací v Benátkách „Divadlo světa“. 

: Postmodernismus v ČSSR

V Československu se rozmach postmoderny dostává až začátkem osmdesátých let. V Československu omezeném na kvalitu a výrobu materiálů, se v roce 1981 dostavěl domov seniorů v pražských Bohnicích. Realizace Vlada Miluniće a Jana Línka, dvou postmoderních architektů, kteří prošli atelierem Karla Pragera. Pavilonová dispozice komplexu, kterou tvoří tři hlavní ubytovací objekty propojené společenskými a provozními částmi, neizoluje obyvatele od okolního světa, ale umožňuje jim zachovat si určitou míru soukromí. Využívá standardizované panely systému VVÚ ETA.

Alena a Jan Šrámkovi v roce 1982 dokončili jejich administrativní budovu ČKD na Můstku. Původní dům musel ustoupit kvůli budování stanice metra A (Můstek) v roce 1973. Zakázku dostal architekt Jan Šrámek, který k projektu přizval svoji ženu Alenu. Dokázali originálně propojit modernistické principy s tradičními motivy městské architektury, čímž vytvořili jednu z prvních postmoderních staveb v Československu. Skvěle promyšlené je citlivé zasazení domu do okolní historické zástavby Václavského náměstí. Vnitřní uspořádání domu ČKD odpovídalo jeho víceúčelovému využití. Přízemí bylo funkčně propojeno se vstupem do vestibulu stanice metra. První patro s grill barem využívalo vystoupená okna směrem do Václavského náměstí a ve druhém až čtvrtém patře sídlilo ředitelství ČKD.

Důležitou ukázkou tendence tuzemských architektů, je zapojení do velké mezinárodní soutěže IBA , čtvrť Tegeler Hafen. Ateliér 2 libereckého Stavoprojektu obsadil druhé místo, kdy jenom těsně jim uteklo to první. Ačkoliv architekti ze školky SIALu, Emil Přikryl a Jiří Suchomel (spolupráce John Eisler), soutěž nevyhráli, byli přizváni k řešení bytového domu v blízkosti berlínského muzea. Na Alte Jakobstraße v Berlíně, pak vzrostla stavba s půdorysem ve tvaru L, od českých architektů. Architektura stavby navazuje na principy IBA, s důrazem na kvalitní detail s lidským měřítkem.