: ČESKOSLOVENSKÝ PAVILON EXPO 58

: Československý pavilon na Světové výstavě Expo 58 v Bruselu, se stal přelomovou událostí Československé architektury a designu. Expozice získala ocenění Zlaté hvězdy a odstartovala tak novou moderní éru československé architektury. Stavba, navržená architekty Františkem Cubrem, Josefem Hrubým a Zdeňkem Pokorným, zaujala svou lehkostí, skleněnými plochami a elegantní konstrukcí.

: V roce 1955, se rozhodla československá vláda účastnit na Světové výstavě v Bruselu. Československo se chtělo světu prezentovat jako moderní socialistický stát. Jeden z vážnějších důvodu do přihlášení, byl zoufalý nedostatek deviz, Československo se chtělo více zviditelnit pro obchod se západem.

PRAHA, BRUSEL

1956 - 1958

František Cubr, Josef Hrubý, Zdeněk Pokorný,

: 1956, tak na základě výstavního scénáře, vypracovaným Jindřichem Santarem, byla vyhlášená užší architektonická soutěž, ve které zvítězil návrh Františka Cubra, Josefa Hrubého a Zdeňka Pokorného. Československý pavilon na světové výstavě Expo 58 byl řešen jako tři blokové výstavní sály, mezi sebou propojené skleněnými galeriemi v úrovni parteru se zaoblenou restaurací v nádvoří. Stavba dokonale bezozdobná, bez přemrštěných doplňků s racionálním uchopením, na technické a konstrukční úrovni. Po mnoha letech stavení ve stylu socialistického realismu představoval Československý pavilon na Expo 58 v Bruselu přelomovou realizaci, která nakopla československou architekturu k modernějším a hodnotnějším projektům.

: Pro zajištění přehlednosti a snadné zapamatovatelnosti byly expozice rozděleny do jasně vymezených oddílů s jednoduchým, stručným scénářem a minimem textových informací. Jedním z vrcholů expozice, krom. jiné. Kaplanovy turbíny, Trnkova světa pohádek, českého skla, atd., byla prezentace Laterny magiky, multimediální představení kombinujícího film, tanec, hudbu, balet a pantomimu. Tento inovativní projekt, vytvořený Alfredem Radokem a Josefem Svobodou, vzbudil velký zájem a stal se jedním z nejvýraznějších kulturních počinů výstavy. Československá reprezentace byla úspěšná, Československý pavilon byl oceněn zlatou hvězdou za nejlepší pavilon expa.

: REFLEXE

: V současné době je možné navštívit pouze restauraci Expa, a to v Pražských Letenských sadech. Zde byl totiž po skončení výstavy v Bruselu přepraven a postaven znovu, aby upozornil na tuzemský úspěch v zahraničí. Druhá část expozice byla znovu postavena na pražském Výstavišti, kde sloužila až do začátku 90. let, kdy byla požárem nenávratně zničena. Pavilon se nepodařil zrekonstruovat a ani postavit nový.

: " Po roce 1958 se v Československu (východní Evropě) začíná obnovovat kontinuita architektonického vývoje, která byla přerušena násilným nástupem socialistického realismu. Navazuje se tak na funkcionalismus a jeho přirozené pokračování v poválečných směrech. Cubr, Hrubý, Pokorný, tak položili nový základ Československé moderní architektury 50 let. "

(viz. kap. historie, 50. léta) :

: Dnes je v dochované expozici galerie. V Bruselském areálu tehdejšího výstaviště pochopitelně pavilon dnes nestojí, tamnější připomínkou Expa 58 je např. Atomium (1955, André et Jean Polak).